Už dlouho v šedém stínu spíš,
jen prázdno v hloubce duše zříš.
Tvá síla někam zmizela,
jak svíce tiše dohořela.
Ten vztah tě táhne ke dnu jen,
je vyčerpán tvůj každý den.
Už nelze dál v té tíze žít,
chceš volně dýchat, šťastná být.
On odmítá tvé radosti,
jen plní dům svůj starostí.
Tvé sny jsou pro něj pouhý dým,
ty nechceš dále býti s ním.
Tvá duše volá po kráse,
už nechce žít v té grimase.
Je čas ten starý kabát svléct,
nechat se srdcem jinam vést.
Hleď, tamhle dveře čekají,
co nový svět ti chystají.
Jen sáhni na tu kliku teď,
a opusť tuhle těžkou šeď.
Krok jeden stačí udělat
a přemoci ten věčný chlad.
Jdi ven, kde slunce jasně svítí,
a začni nové, šťastné žití.
Svou ženskost znovu objevíš,
když z téhle klece vyletíš.
Jdi hledat lásku, něhu zas,
teď nadešel tvůj pravý čas.
Tak nadechni se zhluboka,
ať září jiskra do oka.
Svět čeká plný radosti,
jsi volná, zbav se starostí!
