Slunce vyšlo z obzoru,
proto měj se na pozoru.
Probuzený kraj kolem zahřívá,
tělo mé již ožívá.
Bez jeho paprsků nemůže být,
až slunce zapadne nechci už žít.
K obzoru se slunce blíží,
tělo mře, nohy se kříží.
Teď noc to tělo chladí,
smrt svou kosu hladí.
